Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Levostranná srdeční podpora neboli LVAD (zkratka pochází z anglického názvu left ventricular assist device) je jedním z několika typů mechanické srdeční podpory (MCS). LVAD je implantována do levé komory a odtud vhání krev do aorty. Tento typ podpory je nejběžnějším typem MCS a nahrazuje funkci levé části srdce.

Levostranné srdečné selhání je srdeční selhání, při kterém je postižena levá strana srdce. Ta vhání krev okysličenou v plicích do tělního oběhu. Pokud nefunguje dostatečně, je tělo nedostatečně zásobené. Zpočátku se toto nedostatečné zásobení projevuje pouze při zvýšených nárocích (při fyzické zátěži), ale v pokročilém stadiu již i v klidu. Mezi důsledky levostranného selhávání patří snížený výkon, závratě, dušnost a nízký krevní tlak. Zároveň dochází k městnání (hromadění) krve v plicích. To má za následek filtrování tekutiny přes cévní stěny ven a hromadění „vody“ na plicích (plicní edém), spojený se zvyšováním dušnosti.

Pravostranná srdeční podpora neboli RVAD (zkratka pochází z anglického názvu right ventricular assist device) je jedním z několika typů mechanické srdeční podpory. RVAD je implantována do pravé komory, pumpuje krev do plicnice a nahrazuje tak funkci pravé části srdce.

Oboustranná srdeční podpora neboli BiVAD (zkratka pochází z anglického názvu biventricular assist device) je jedním z několika typů mechanické srdeční podpory. Jak již z názvu vyplývá, podporuje činnost levé komory (vhání krev do aorty) i pravé komory (čerpá krev do plicnice).

Mechanická srdeční podpora neboli MCS (zkratka pochází z anglického názvu mechanical circulatory support) je zařízení, které může být implantováno do těla některých pacientů se srdečním selháním. U pacientů s pokročilým srdečním selhání může MCS částečně nebo úplně převzít úlohu srdce (tzn. stává se „čerpadlem krve“) v krevním oběhu. Existuje několik různých typů MCS: levostranná srdeční podpora, pravostranná srdeční podpora, oboustranná srdeční podpora, umělé srdce.

Podpora zdraví je „proces umožňující lidem zvýšit kontrolu nad svým zdravím a zlepšovat jej“ (podle definice Světové zdravotnické organizace z roku 1986).

Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví se podílí na výkonu státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví a ve spolupráci s lékařem plní úkoly prevence onemocnění a ochrany veřejného zdraví. Práce asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonává činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví a ve spolupráci s lékařem plní úkoly v oblasti prevence onemocnění a ochrany veřejného zdraví. Práce odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Nutriční podpora je zajištění dostatečného množství energie a živin u pacientů, kteří toho nejsou schopni dosáhnout prostřednictvím běžné stravy. Nutriční podpora je poskytována například pacientům, kteří: mají poruchu polykání, trpí nechutenstvím, trpí výraznou malnutricí, z jakéhokoli důvodu nemohou vstřebávat živiny prostřednictvím trávicího traktu. Pokud má pacient potíže s příjmem potravy nebo trávením, je někdy nutné zajistit výživu pomocí umělé výživy, která je speciálně sestavena tak, aby poskytovala správnou rovnováhu tuků, bílkovin, cukrů, vitaminů a minerálních látek. Přípravky umělé výživy mohou být podávány: do střeva, kde se vstřebávají obvyklým způsobem, což je označováno jako enterální výživa, do krevního oběhu prostřednictvím infuze, čímž se „obchází“ trávicí trakt, což je označováno jako parenterální výživa. Viz také nutrice (výživa), enterální výživa, parenterální výživa, umělá výživa.

Srdeční frekvence neboli HR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate) je počet srdečních stahů (tedy úderů srdce) za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová srdeční frekvence přibližně 60–80 tepů za minutu. Sportovci mají klidovou srdeční frekvenci obvykle nižší než běžná populace, neboť jejich srdce je „trénovanější“. Při fyzické zátěži srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Viz také tepová frekvence, dechová frekvence, srdeční rytmus, tepový objem a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční frekvence.